Klasika vs. bruslení

Kolečkové lyže se dělí, podle stylu běhu, na klasické a bruslařské.. Hlavní rozdíly mezi těmito dvěma typy jsou v délce šasí (nosníku), v šířce koleček a v použití antireverzního mechanismu. Na trhu se již objevují taktéž lyže kombi, tzn s možností využití na klasiku i bruslení.

Kolečkové lyže určené na klasiku mají délku šasí nejčastěji v rozmezí 700 – 800 mm. V porovnání s kolcemi na bruslení jsou delší, což zajišťuje lyžaři lepší vedení směru. Kolečka klasických lyží jsou z důvodu zajištění snazšího vedení lyže a vyšší stability širší než lyží na bruslení. Šířka koleček se v závislosti na výrobci pohybuj nejčastěji okolo 45 mm a průměru 70mm. Lyže jsou vybaveny antireverzním mechanismem, který při odrazu brání protáčení kolečka a umožňuje tak pevný odraz. Na rozdíl od běžek zde tedy nedochází k podklouznutí lyže a odraz je vždy „tutový“. Antireverzní mechanismus může být umístěn, jak v předním, tak i zadním kolečku. Oba způsoby umístění antireverního kolečka mají své plusy i mínusy. Podrobnější informace o této problematice naleznete v samostatném článku Umístění antireverzního kolečka .

Kolečkové lyže na bruslení mají délku šasí nejčastěji v rozmezí 530 - 630 mm. Právě 530 mm je minimální délka kolečkových lyží, které mohou být použity při závodech FIS. Z tohoto důvodu se kratší lyže prakticky nevyrábí. Jedinou výjimkou mohou být juniorské lyže, jejichž délka se obvykle pohybuje okolo této spodní hranice. Naopak horní hranice délky kolečkových lyží se v posledních letech neustále prodlužuje s cílem, co možná nejvíce se přiblížit jízdním vlastnostem běžek. Profil nosníku skateových lyží nemusí být vždy jen přímý, ale může být i prohnut pod osu spojnice koleček. Takovéto lyže mají sice lepší stabilitu, ale nelze je kvůli sníženému profilu tolik naklopit. Kolečka jsou nejčastěji široká 24 mm s průměrem 100 mm. Kromě výše uvedených specifik mají klasické a bruslařské lyže řadu společného. Jedná se především o materiál šasí a materiál koleček.

Určitou alternativou představují ještě kombinované lyže, které spojují parametry klasických a bruslařských lyží. Délkou šasí odpovídají spíše bruslařským lyžím, zatímco šířkou koleček klasickým. Přední či zadní kolečka jsou ještě navíc opatřeny antireverzním systémem. Kombi lyže ocení především ti, kteří chtějí převážně na lyžích bruslit, ale přesto by si rádi příležitostně vyjeli nějaký kopeček klasikou. Z našich zkušeností se však jeví, jako lepší řešení, si vybrat buď ryze klasické či bruslařské kolečkové lyže. 

Mám si vybrat klasiku či bruslení? Nic nenahradí osobní zkušenost, takže určitě doporučujeme si oba typy lyží zapůjčit a vyzkoušet, co vás bude více bavit.

Kdybychom to však měli nějak shrnout, tak na lyžích na klasiku budete převážně jezdit soupaž, jelikož většina cyklostezek je rovinatých a jet "stříďákem" dlouho po rovině dost dobře nejde. Čím je kopec prudší, tím je i stříďák pohodlnější a zábavnější, takže pro vyjíždění dlouhých těžkých kopců jsou lyže na klasiku ideální. Na kopci však nastává otázka, jak se dostat dolů. Výhodou kolečkových lyží na klasiku je bezesporu to, že nikde nebudete extra zavazet. Zkrátka zabíráte přibližně stejně místa, jako cyklisté, takže můžete vyrazit i na nějaké méně frekventované silnice, tedy samozřejmě až si dostatečně osvojíté základy jízdy na kolečkových lyží. Z toho tedy plyne největší nevýhoda lyží na bruslení. Při bruslení zabíráte podobně místa jako auto, takže v českých podmínkách je víceméně nemyslitelné, abyste jeli přímo po silnici. Na druhou stranu bruslení na kolečkových lyží považuje řada lidí za "akčnější" a zábavnější než klasiku.