První díl štafetového rozhovoru, kde sportovci pokládají otázky sportovcům. Dozvíme se něco nového o "kometě" ve světě kolečkových lyží Katce Švancarové. Na její začátky i plány do budoucna se ptá Tomáš Telecký.
Katka Švancarová, 18 let, studuje střední školu, členka SK SKOL Brno a Sun sport teamu. Nejvetší úspěchy: 8. místo na MČR v běhu na lyžích, 2. místo celkově a 1. místo v juniorkách v seriálu Effisan ski classic na kolečkových lyžích.
Ahoj Kači, je Ti čerstvých 18, přesto jsi toho na kolečkových lyžích zažila víc než dost. Řekni nám něco o Tvých začátcích.
Na kolečkových lyžích jsem poprvé stála v 15ti letech, když jsem začala v brněnském klubu SKOL Brno s běžeckým lyžováním. V té době jsem toho o kolečkových lyžích moc nevěděla, a to se hned ukázalo na prvním tréninku. Měla jsem lyže na klasiku a než jsem zjistila že se zadní kolečko netočí, skončila jsem na zemi. Pádu jsem zažila hodně, ale naštěstí se mi nikdy nic horšího, něž odřená kolena nestalo.
Vybavuješ si dobu nebo moment, kdy se z Tebe stala „opravdová“ závodnice?
Vezmu to zeširoka. Hrávala jsem dříve závodně tenis, zápasy mě nebavily. Měla jsem strach, bála se prohraného zápasu. V tenise hraje hlava obrovskou roli a já nebyla schopná vypnout a hrát v klidu. Před zápasem jsem byla strašně nervózní a vůbec jsem si turnaje neužívala. Moje trénování ztrácelo na významu, to byl také jeden z důvodů, proč jsem začala s běžkováním. U lyžování jsem se víc naučila vynechat hlavu, i když mi to pořád úplně nejde. Jako opravdová závodnice jsem si připadala na startu mého prvního mistrovství republiky v Novém Městě na Moravě. Měla jsem na sobě startovní číslo, závodní lyže a hlasatel říkal moje jméno. Byla jsem šťastná, že můžu závodit a měřit se s nejlepšími, nedostižnými. I když nejsem ve výsledcích mezi prvními, je vždycky velký zážitek postavit se na start. A pro ten pocit v cíli ta dřina určitě stojí.
A teď k těm úspěchům. Letos – dalo by se říct – si byla tváří seriálu Effisan Skiroll classic. Střídala si žlutý a růžový trikot, pravidelně stoupala na stupně vítězů. Kterých úspěchů a proč si ceníš nejvíce?
Letos se sezona na kolečkových lyžích opravdu moc povedla. Jsem ráda, že nejen mně, ale i celému Sun sport teamu, za který jezdím. Více než umístění v jednotlivých závodech si však cením svého zlepšení oproti minulému roku. Ve všech závodech jsem dokázala zrychlit a porazit svoje loňské já. Kdybych ale měla vybrat jen jeden závod, tak to bude určitě výjezd z Liberce do Bedřichova, který se jel v rámci mistrovství republiky, kde se mi povedlo dojet na 2. místě v kategorii juniorek. Dokázala jsem předjet holky, co to na lyžích opravdu umí a v zimě patří mezi nejlepší. Navíc jsem domu dovezla krásnou medaili, která je pro mě obrovskou motivací do dalšího trénování.
Jednou jsme společně v televizi sledovali fotbal. Poznávala jsi hráče, znala jsi jejich jména, věk, kde bydlí, s kým chodí… Stejně tak to máš u mnoha dalších sportů a sportovců. Jak je to možné?
Sport mám obecně strašně ráda, už jako malá jsem v televizi sledovala spoustu sportů. Když jsme se s rodiči dívali na běžecké lyžování nebo biatlon, nazula jsem si klouzací ponožky a jezdila po pokoji jako po trati. S dědou jsem se dívala na Tour de France, kdy některá z etap trvá i několik hodin. Ze všeho nejradši mám ale velké sportovní akce, jako např. mistrovství světa nebo olympijské hry. Fandit našim sportovcům mě asi nikdy nepřestane bavit.
Studuješ, lyžuješ, hraješ tenis, zajímá Tě spousta věcí: Kde se vidíš za rok? Za pět, za deset? Co nosíš v hlavě za plány?
V budoucnu bych se chtěla dál věnovat sportu. Po maturitě bych ráda nastoupila na fakultu sportovních studií, kde bych mohla dál pokračovat v tom, co mě momentálně baví nejvíc. Dokud půjde studium kloubit s kariérou aktivního sportovce, chci závodně lyžovat v zimně i v létě. A po studiích chci určitě jezdit dál, ať už rekreačně nebo v rámci povolání jako trenér mládeže nebo učitel tělocviku.
Děkuju Ti za Tvoje odpovědi a nejen u maturity přeju hodně štěstí. A tradiční, sedmá otázka na závěr: Komu položíš 6+1 otázku Ty? A proč?
Svoje otázky jsem se rozhodla položit dalšímu z členů Sun sport teamu, Václavu Štěpánkovi. Věkový rozdíl mezi námi je více 40 let a díky jeho obdivuhodným výsledkům na kolečkových lyžích sbíráme v závodech body i ve veteránských kategoriích. Kromě neskutečných výkonů na kolečkáčích mě udivuje jeho rozhled. Ať už spolu jedeme na závody nebo trénink, pokaždé se díky němu dozvídám spoustu historických a zeměpisných zajímavostí z okolí.
Historii rozhovorů můžete kdykoli sledovat zde.
