Moderní pojetí soupaže

Zpět na výpis článků

Články ze světa kolečkových lyží

04.03.2016

Během několika málo posledních let se běh soupažný neboli soupaž stal novým fenoménem v technice běžeckého lyžování a hojně se rozšířil především na laufařských tratích.

Zřejmě nejmarkantnějším prvkem této techniky je důraz na výrazné vytažení těla lyžaře dopředu ve směru jízdy, které připomíná první fáze při skoku dalekém. Lyžař při tomto pohybu odlepuje paty od vázání a přenáší váhu na přední část chodidla. Vytažení lyžaře kupředu umožňuje při následném odpichu využít prakticky celou váhu těla, což logicky znamená, že holím je uděleno největší množství energie hned v počáteční fázi odpichu. Samotné zapíchnutí holí do sněhu či asfaltu by mělo být provedeno silově a dynamicky. Úhel v loketním kloubu se při zapíchnutí holí do sněhu/asfaltu pohybuje okolo cca 90°. Celkový rozsah práce paží je kratší, jelikož je kladen důraz na vysokou frekvenci celého pohybu. Převážná část pohybu paží se odehrává před tělem a za tělo se dostávají jen mírně při vypouštění holí.          

Možná Vás to překvapí, ale podle studií se při soupaži nejprve zapojuje břišní svalstvo (přímé i šikmé břišní svaly) a ohybače trupu, které se uplatňují ještě před zapíchnutím holí do sněhu/asfaltu. Poté již přebírají práci široký sval zádový (m. latissimus dorsi), velký sval oblý (m. teres major) a velký sval prsní (m. pectoralis major). Teprve až po zapojení těchto svalových skupin se dostávají ke „slovu“ trojhlavý sval pažní (m. triceps brachii) a vnitřní ohybač zápěstí (m. flexor carpi ulnaris). Jak už z předchozího odstavce vyplývá, tak se do celého pohybu zapojují kromě svalů horní části těla i svaly dolní části těla. Při této technice jsou tedy rovněž významně zapojeny velký sval hýžďový (m. gluteus maximus), dvouhlavý sval stehenní (m. biceps femoris), trojhlavý sval lýtkový (m. triceps surae) a přední sval holenní (m. tibialis anterior).

Už tedy víme, jak by správný odpich soupaž měl vypadat, ale existuje vůbec nějaký jednoduchý cvik pro natrénování správného pohybového vzorce? Ano existuje, vhodným nácvikem tolik důležitého vytažení lyžaře kupředu je procvičování různých forem přepadů. Toto cvičení bývá nejčastěji prováděno ve dvojicích a na suchu (tedy bez holí a lyží). První z dvojice provede dynamické vytažení celého těla dopředu a to až do přepadu (měl by doopravdy chvilku padat), zatímco druhý z dvojce stojící naproti němu chytá předloktí kolegy, tak aby nespadl na zem. Trochu team building, že?

Než naskočíte do stopy, pojďme se podívat, jak takový moderní silový a frekvenční odpich soupaž vypadá.

 

Zdroje:

czech-ski.com

Metodický dopis - Abeceda běhu na lyžích

 

 

Autor: Michal Vank